Vítejte na našich webových stránkách

Jiří Pergl
Jmenuji se Jiří Pergl, cestování jsem měl rád už jako malý kluk. Kdysi jsem se svými rodiči cestoval do klasické DDR, k Baltskému moři nebo na jih vidět bulharskou Varnu, procestovali jsme Jugoslávii autem Škoda 120L a bylo to dobrodružství, které ve mě zanechalo obrovské vzpomínky. Jen co jsem dostal řidičský průkaz, projel jsem celou Evropu skrz na skrz a po čase jsem se rozhodl realizovat expedice. Téměř každou z mých expedicí se mnou absolvoval můj velice dobrý kamarád Daniel Ručkal.
Daniel Ručkal
Daniel Ručkaldan@expedice-world.cz
Zdravím, mé jméno je Daniel Ručkal. Důvodem, proč jsem se rozhodl s Jirkou podnikat expedice do těchto zemí, byl ten, že už mě nebavily zájezdy, kdy delegát pořvával na letišti jméno cestovní kanceláře a kdy jedinou náplní celé dovolené byla soutěž o slunečníky na pláži a kdo dřív vypije veškerý alkohol na všech barech. Když se mi naskytla možnost cestovat s Jirkou, řekl jsem si, proč ne.

Poslední expedice

O nás

Zatímco dříve jsme všichni se svými rodiči cestovali na pobytové zájezdy k moři, jednoho dne jsem se rozhodl realizovat expedice do zemí, kam cestovní kanceláře nesahají, kde jen stěží najdete plážový bar s pikolíkem, který vám namíchá koktejl dle vašeho přání. Přepadla mě touha poznat celý svět, poznat kulturu ostatních zemí, lidi různých národností a zdolat překážky, které mi má expedice připraví. Našel jsem zálibu ve zdolávání And, v poznávání fauny a nocování v těch nejobyčejnějších domácnostech dané země. Jen tak můžete skutečně poznat jejich kulturu a kouzlo. Téměř každou expedici se mnou absolvoval můj kamarád Daniel Ručkal. Už nás nelákaly destinace plné turistů. Rozhodli jsme se i v některých případech riskovat svůj život, ale bez toho bychom nezískali takové nezapomenutelné zážitky, které z cest máme. Ano, expedice byly velmi náročné a mnohdy i nebezpečné, ale bylo to pro nás dobrodružství, na které nikdy nezapomeneme. Takové zážitky jsou k nezaplacení, uchováme si je v srdci navždy.

První naše expedice proběhla v roce 2003, kdy jsme se vydali na Nový Zéland. Zde jsme strávili 6 týdnů v nádherném prostředí, kde se natáčel světově známý film Pán Prstenů. Připravili jsme pro vás adrenalinové a fascinující záběry. Když nyní vidíme naší první expedici a srovnáme ji s těmi, co podnikáme nyní, musíme se s Danem smát. Ale byl to pro nás hezký start.

Od roku 2003 se pravidelně vydáváme na cesty do odlehlých zemí a do míst, které navštíví jen málo který turista, spíš tam moc turistů vůbec nejezdí. Zrealizovali jsme expedice do Mexika, Guatemaly, Venezuely, Barmy, Bolívie, Číny, Vietnamu, Chile, Peru, Brazílie, Laosu, Argentiny, Keni, Ugandy, Tanzánie, Kambodži a tak dále a tak dále. Například Kambodžu jsme procestovali společně jedním místním klukem na motorkách a šli po stopách vietnamské války. Ve středním Vietnamu jsme prošli Ho Či Minovu stezku, v Laosu navštívili nádherné vodopády a často i místní obyvatele. Ve Venezuele jsme zdolali nejvyšší hodu Pico Bolívar, která vede do výšky 4 978m. a dostali se k jednomu z nejvyšších vodopádů světa Salto Ángel. Mexiko jsme procestovali autem z půjčovny od západu k jihu, a když dnes vidím, kde jsme všude byli, kde jsme spali, mrazí mne v zádech. Řádily zde drogové kartely, tenkrát jsme ani nevěděli, že něco takového existuje. V Kolumbii jsme se nechtěně dostali do míst, kde operovala místní teroristická skupina FARC. V Bolívii jsme si koupili vlastní auto a procestovali tisíce kilometrů až do Chile. Také jsme se vydali na expedici do zapovězené země Myanmaru alias Barmy, která se světu začala otevírat až v nedávných letech. Navštívili jsme nádherné buddhistické chrámy, dokonce nás místní Buddha nechal u sebe přespat. Lidé tam byli zatím ty nejmilejší a nejpřátelštější, které jsme dosud s Danem poznali. V expedici Chile, Argentina a Bolívie jsme se snažili zdolat horu Huayna Potosí, která se nachází severně od La Paz, nadmořská výška této hory je 6 088m. Bohužel se nám tuto horu nepodařilo zdolat ze zdravotních důvodů. Z této expedice si zapisujeme výšlap pouze do 5 500m. I tak to bylo velice náročné, protože jsme tuto výšku absolvovali třikrát během dvou dnů. Poslední expedicí byl návrat do Vietnamu po 10 letech, abychom se podívali, co se za těch 10 let ve Vietnamu změnilo. Jednou z expedicí, která pro mě i pro Dana byla po psychické stránce jedna z nejnáročnějších, byla expedice, na kterou jsme se vydali do Keni, Ugandy a Tanzánie. Záběry a fotografie, které jsme pro vás z Keni získali, podtrhují přímo to, co jsme prožívali. Navštívili jsme africké slumy, ve kterých místní obyvatelé žijí, dětský domov, který byl plný dětí nakažených zákeřnou nemocí AIDS a také nemocnici v Nairobi pro chudé lidi. Mnoha z fotografií a videí jsou opravdu k zamyšlení, ale abych tady nehovořil pouze o té stinné stránce, připravili jsme pro vás spousty snímků zachycujících nádhernou přírodu těchto zemí.  Díky této expedici jsem se začal věnovat charitativní činnosti. Založil jsem Nadační fond One More Day for Children a postavil další dětský domov v Nanyuki pro zachráněné masajské holčičky a další děti, které potřebovaly naší pomoc. Nadační fond jsem založil společně s Hellen Gothogo, kterou můžete zahlédnout i na videu při návštěvě dětského domova v Nanyuki – expedice rok 2009. Více informací o mé činnosti naleznete na webových stránkách www.omdc.cz. Z tohoto důvodu se do Keni každoročně vracím, kde trávím s dětmi čas a kde mám nyní již spousty přátel.

 

Novinky

1
Přemýšlíme ještě o opětovné návštěvě Peru a Chile které jsme neprobádali tak jak bychom chtěli, jedná se o sever Peru a jih Chile.
2
Právě jsme dokončili dokumentární film o našich posledních 3 expedicích které jsme strávili putováním po Ekvádoru.
3
Projíždíme Ekvádor skrz na skrz